„Pohov!“ Povel, po kterém se smí povolit nohy, ramena i myšlenky. Znají ho vojáci, skauti i děti z tělocviku.
Účetní stojí v pozoru většinu roku. Hlídají termíny, změny a čísla druhých. Pohov je pro nás chvíle, kdy smíte povolit. Ne proto, že je hotovo, ale proto, že i odpočinek patří k dobře odvedené práci.